Tohle povídání je o Danovi…. :-):Osobní stránka na adrese: uklokanu.nafotil.cz
Tohle povídání je o Danovi…. :-)
Ahoj moji! Dobře. Tak ahoj i Danovi kamarádi! :-)
Je neděle večer a já koukám na monitor, kde mi běží český čas…ještě trochu propojení s vámi za oceánem…máte pravé nedělní poledne. Dobrou chuť, vy moji řízkoví, kukátkoví nebo zeleninoví!
Právě jsem dostala krásnou smsku, že smutek přináší stejně krásné věci jako radost. Tak si říkám, že se s vámi podělím. I to patří do života a to asi nejen australského. Asi víte, že nejvíc člověka vyčerpává, co nosí v hlavě :-). Tak i přesto, že neběháme mílový marathon, ani neskládáme tuny uhlí, cítíme trochu vyčerpaní ...
No musíme říct, že po té, co jsme prošli desítky inzerátů ubytování, jedním podvodem, seznámili se s místními ciframi bytů, pokojů i postelí, se prostě nedá vždycky veselit. Buď je to daleko, nebo je to drahé, nebo v lepším případě oboje :-).
A tak si krademe trochu té radosti z drobností jako je ranní skočení do bazénu nebo Danuška totálně KO po dlouhém rozhovoru kvůli ubytování teď zalezl do postele s notebookem s heslem: „Rambo mě postaví na nohy!“ A zacvakly za ním dveře No mě by teda na nohy nepostavil. Mě by akorát tak lezly voči z ďůlku a dnes bych už neusnula. Možná je Rambo heslo, které Danovi dodává jistotu, že mě v pokoji nikdo neuvidí…..áááhááááá…No chápu, je třeba si ukradnout trochu soukromí. Už to z něho pomalu leze, že život s ženami a obzvláště se mnou asi není jednoduchý :-)…já si hrozně vymrčuju. Třeba, že mě v noci táhne na hlavu. Ráno o mě zakopává, když cvičím. Když má hlad, tak já jdu zrovna běhat. Ve vlaku si chci opakovat slovíčka nebo poslouchat hudbu, když si nemá s kým povídat. Nejím moc maso a neodpovídám na smsky zamilovaným mužům hned, jak mi doporučuje a on za ně trpí a říká mi, jak jsem strašná a nezodpovědná. No já vím, že jsem strašná a nezodpovědná. Někteří mezi vámi to ví, co a chechtají se, co!!!! :-) A když něco nevím anglicky, tak tam Dana nastrčím a když to vím, tak se to hrnu vyřídit sama a chudák si ani neškrtne. Nejvíc mě pobavilo, když se fakt už naštval a chtěl mi říct už něco hodně od plic. A říkal: „Ty seš ty seš ty seš prostě tak TAÁÁÁK TVRDOHLAVÁ!!!“ No neobjali byste ho??? :-) No takhle my to máme spolu tady těžký :-) A ještě k tomu všemu ho musím schovat pod sedadlo, do skříně, pod lavici, či do kapsy, nebo tvrdit, že je to bratr, když chci někoho pozvat na rande. No to se ale prosím ještě nestalo, takže to je pouze krizový plán B!!! Krizový plán A je, že mi ho sám domluví…hahaha
Máme za sebou poslední týden v Coolingwood Park. Ojoj, jak jsme si už zvykli na denní přísný režim chodit v deset spát, umývat po sobě hned nádobí, sprchovat se jen čtyři minuty, nekoupat se po deváté, vynášet odpadky a vystrkovat popelnice, zkoušet trpělivost nad nefunkčním internetem a vychutnat si denní i noční hodinovou chůzi z vlakové zastávky kolem buše. Je to strašný, ale ve středu musíme pryč. Vlastně nemusíme. Dostali jsme supr nabídku!! Můžeme tu zůstat, ale za 30 doláčů na noc, což je asi tak o pět doláčů více než mají v hotelu….No nebrete to….Přijel tu jeden další student. Je tu dva dny a úplně na něj padla deprese už tak ze všeho, a prý ještě, když nás tak poslouchá :-). No budeme se muset polepšit. Kamarádka Lída mi nedávno volala, že se potkala s Danem a prohlásila: Hele, ten kluk si to tady vůbec ale vůbec neužívá!!! No jsou i unavené dny v našem veselém životě australském..
Hele, bacha, slyším cvanknutí dveří! Rambem se všechno změnilo!!!! No to vám musím napsat. Odbočka. Dan se teď vyloupl ze svého Rambového doupěte. Normálně usměv od ucha k uchu. Začal tady poskakovat jak čertík z krabičky a přehrává mě některý scény z Ramba, jak nějaký pánbíčkář umlátil kamenem nějakýho barmskýho vojáka, no chápete to? Teď na mě začal střílet prstem a dělat ttttt a pak se prý tak rozcákne ta krev, rozmázne se, hlava upadne, nohy rozstřílený, vypadávají střeva a ten jeho hurónský smích do toho…že je to prostě cooooolllll!!!!…...no nemám to já těžký, náhodou? :-) celou tuto akci uzavřel větou, že „Rambo je hodnej! Chudým dává a bohatý střílí!,“ práskl si gumou od plavek a celý rozzářený odešel do bazénu… no tak na to si musím jít uvařit KAFE…
Akce rozzářený Dan-Rambo pokračuje i v bazénu. Jestli si ten mladík, co včera přijel, myslel, že jsme aspoň trochu normální, tak teď jej tato podivná myšlenka přešla, protože Dan na mě začal cákat vodu z bazénu a já jsem do něj zajela i s oblečením. Pak jsem na něj, jak mě lechtal a dělal ttttt, vyplivla kafe (no zavinil si to sám :-) a pak mě nutil, abych mu ukázala, jestli si umím sednout na dno. Samozřejmě brzy přišlo i na to, jestli si umím lehnout….Mladík studentík se zvláštním výrazem ve tváři alá “co tihle dva si asi šlehly?“ odešel…taky nic nevydrží :-) Asi si šel pustit Ramba…hahaha…Dan mě zatím sednout si na dno naučil, ale lehnout si furt neumím. Do důchodu se to snad naučím, musím trénovat….a tak my se tady máme dobře!
.
